Co mi chybí v Cyanogenu aneb co Samsung neměl tak špatné

Nedávno jsem psal o svém přechodu na CyanogenMod. Doposud hodnotím změnu positivně, nicméně najde se pár věcí, které postrádám. Je sice pravda, že Samsung své telefony dodává s hromadou hnoje a smetí, kterého se není lze zbavit, nicméně některé jeho vychytávky jsem shledal praktickými a v čistém Androidu jich pozbývám.

Kontakty – jediná výchozí aplikace prostředí TouchWiz, již jsem nenahradil googlovskou alternativou. Moc se mi líbí přímé vytáčení/přímá zpráva gestem na kontaktu. Sloučení oblíbených a častých kontaktů do jedné obrazovky bylo rovněž velmi praktické. A mimo jiné bylo možno se dostat z kontaktů k číselníku a historii hovorů. Bylo to sice občas ošemetné, neboť se jednalo o samostatné aplikace, ale šlo to. Teď sice můžu ke všem třem činnostem používat aplikaci Telefon, jenomže ta je v oblasti kontaktů tak neschopná, že je její používání nesnesitelné. Takže se poohlížím po nějakém programu třetí strany s nepříjemným pocitem, že nahrazuji něco tak fundamentálního „cizím“ kusem kódu.

Chytré zhášení obrazovky – funkce, která v pravidelných intervalech kontroluje, zda se stále dívám na displej a pokud ano, nevypne jej. Je to nejspíš strašný žrout baterie, ale tlačítko na zapnutí této funkce jsem měl v horní liště a jen chtě číst nějaký článek jsem ji aktivoval.

Horní lišta s nastavením – nové umístění ovládacích prvků (WLAN, mobilní data, Bluetooth apod.) mi nevyhovuje tolik, jako v případě původního systému. Jednak mě irituje nutnost dvojitého zavírání tohoto panelu, druhak se mi často stává, že otevřu nastavení, i když se chci dostat k upozorněním. Taky se mi více zamlouvalo nastavení tichého a vibračního režimu pomocí jednoho přepínače, nyní na mě vyskočí celá lišta hlasitosti. Samozřejmě se v této oblasti taky mnoho věcí posunulo k lepšímu, například můžu rovnou vybrat způsob určování polohy (GPS vs. okolní sítě) a access point (u toho mě mrzí, že funguje jen při zvětšeném horním řádku).

Dálkový ovladač – mezi zajímavé funkce tohoto telefonu se řadí infračervený vysílač. A ačkoli mně výchozí aplikace pila krev tím, jak se bez přestání dožadovala aktualisace (na kterou jsem odmítal přistoupit), aspoň uměla ovládat televisi bez zvláštních nastavení. Dosud tedy hledám vhodnou náhradu.

Výdrž na baterii

I když jde o stížnostní článek, musím jej uzavřít jedním obrovským positivem. Na azurovou odrůdu Androida jsem přesedlal právě kvůli neutěšené situaci se spotřebou energie. A změna pomohla. V zátěži (což zahrnuje prakticky cokoli se zapnutým displejem) telefon žere baterii stejně jako předtím, nicméně v nečinnosti jsem se konečně dostal na rozumnou spotřebu. Při aktivním úsporném režimu a s minimálním využíváním je telefon s to vydržet naprosto neuvěřitelných 10 dní bez nabití. To je sice stěží typické použití smartphonu, leč vyvrací to jeden oblíbený argument pro používání pěstních klínů (spi sladce, má milovaná 6310i). Původní systém vydržel přinejlepším dva dny, a to takřka bez ohledu na zátěž.