Třetí semestr na FI MU je za mnou! Poněkud opožděně tedy přináším shrnující článek.
Při pohledu na právě začínající čtvrtý semestr musím říct, že ten podzimní vlastně nebyl tak těžký. Aspoň jsem si dokázal udělat čas na oběd. A to vlastně celkově celý můj semestr vystihuje. Báro, už teď mi chybí naše společná odpoledne.
Zkouškové období se dělí na dvě období – období zkoušek a období zkoušení. V období zkoušek probíhají zkoušky (no kiddin’). V tom druhém zkouším nové činnosti. Loni to bylo šití. A protože bratr má aktuálně období, kdy se živí prakticky výhradně tousty, bude tvořit letošní jarní období zkoušení pečení chleba.gr.
První pokus dopadl tristně. Ne katastrofálně, ale na výsledném bochníku je znát, že nedostatečně vykynul. Jenomže já to nevzdávám… ve střednědobém výhledu. Protože obě období zkouškového období se nějakou dobu prolínají a já se musím z voňavého světa pečiva vrátit zas do ohavné reality učení se předmětu, na jehož přednášky slušní lidé nechodí.
Je to přesně rok, co jsem si založil tento dech beroucí bloček. Neměl jsem žádný cíl nebo koncepci, prostě jsem chtěl zkusit, jaké to je vypisovat se někam na internet. Asi už definitivně vzdávám naději na psaní pseudotechnických článků; to na tomhle blogu zjevně nefunguje. Na nějaké vylívání srdíčka má zase nedostatečnou úroveň intimity (ačkoli mi zjevně přijde dostatečná na psaní o svém začínajícím alkoholismu, ehm. Nechápu, že to tady nepromazávám.) A tak vlastně ani po roce nevím, co pro mě tento web znamená. Možná prostě jenom nechci zapomenout, jak se píše česky. A možná se tak cítím míň sám.
Dávám tomu tady rok. Maximálně dva.
Na zkouškovém je skvělé to, že máte spoustu času na práci nebo brigádu, který strávíte binge-watchingem seriálů.
Na zcela nesouvisející téma bych chtěl vysmeknout poklonu překladateli, který přeložil slovní hříčku „reigning cats and dogs“ jako „psi a kočky u missky“.was?
2017, wow. Zatím jsem neměl tu čest ho nikam psát, ale už teď vím, že to půjde špatně. Dva tisíce šestnáctka v tomhle byla kouzelná, u ní jsem se ani jednou nespletl a nenapsal jako poslední číslici pětku. A navíc je mi to číslo z nějakého důvodu hrozně sympatické, takové zaoblené, ale ne moc. Nicméně 2017 je zas prvočíslo, což je jistě moc dobré znamení.
Nemám ve zvyku brát si nějaká trapná přecevzetí, ale letos asi udělám výjimku: Přece když mám blogísek, měl bych naň psát častěji. Přece, ne? Pokračování textu Novoroční projev je blbý název, ale nic lepšího mě nenapadlo
