Príbeh nekončí

Tak sem zase po ani nevím jaké době[1] píšu. Jak se to stalo? To jsem byl jeden víkend tak těžce neproduktivní, až mě i všechna prokrastinace přestala bavit a dostal jsem se do nostalgické nálady. Tak jsem si přečetl nějaký svoje starší věci; to jako abych zjistil, kam jsem se od té doby posunul. Má zjištění byla přirozeně těžce deprimující. No ale taky jsem si řekl, že celou tuhle sajtu zrušit bylo možná trochu unáhlené; přeci jen každý někdy prochází pubertou (i když většina ještě před dvacítkou). Pak tu máme Báru, která stále dýše a píše, a přece ji v tom nenechám (jako by ji to nějak zajímalo), so here we are.

Ježiši, tohle nemá hlavu a patu, to tam přece dát nemůžu. A nebo jo, ať všichni vidí, jak moc jsem klesl. Nebo tomu říkejme atektonická výstavba a umělecký záměr. Tak!

K tomu, abych zase zkusil něco napsat, mě podnítily dvě věci, a tou je bakalářka. Vážně zatím[2] nejsem opilý, ony jsou oba důvody bakalářka. Za prvé na ní mám pracovat a jakákoli prokrastinace se hodí. Za druhé, ačkoli ji píšu česky, odborný styl se příliš neslučuje s mou nenaplněnou potřebou po tvůrčím používání jazyka[3], takže se musím vybít jinde. Vedoucí mi například podtrhnul slova „strašlivější“ a „olbřímí“ jako nevhodná. No věřili byste tomu‽

So, previously in my life[4]. Chtěl jsem o tom napsat nějaký shrnovač, ale fakt hrozně se mi nechce. Navíc všichni skoro všechno víte, takže by to nebylo Informačně přínosné. Možná pro nějaké anonymní stalkery, jejichž existence však nebyla prokázána. Tudíž bodově: divadlo loni, laboratoř, letní stáž, prázdniny v Brně a moje sladká ženuška, bakalářka, cvičení funkcka, divadlo letos. Kdyžtak se doptejte. Stále jsem nedočetl Aniččin Střet králů (a sto let neviděl Aničku, když už jsem u toho) a nezačal číst žádnou jinou knihu. Stydím se. Taky už se asi nepřiměju popsat poslední dva ukončené semestry. Za to se stydím méně, protože je to prostě otrava.

Kometa prý vyhrála. První, co mě po přijetí této informace napadlo je, že se Foxík[5][6][7] asi hezky vylije. Neviděl jsem ho sice už asi čtyřicet let, ale zůstává v mém srdci jako fanoušek a alkoholik. Já sám naopak svůj splav poměrně držím na uzdě, a to i po divadelních zkouškách[8].

Nějak nevím, co ještě, ale snad mi odpustíte, že začátek po ani nevím jaké době[9] nedosahuje ani mé dřívější jakosti. Omlouvám se. I zakončím tento nesmysl informací, která mě dnes nejvíc potěšila: Květina je oficiálně lepší angličtinec než já a má na to štempl!

 

Jo jasně, pointa článku. Neumírám. Ani blog.