</semestr>

fi.svgDruhé zkouškové je za mnou a nedá mi to nenapsat k jednotlivým absolvovaným předmětům pár slov. Pokusil jsem být stručnější než minule, ale příliš se to nepodařilo.

Co napsat obecně? Bylo to vcelku náročné. Nevím, jestli to bylo těmi 53 kredity, nebo jen divadlem, ale bylo toho prostě moc. Ne, že by se to nedalo, ale proč vlastně, když času je dost. Přitom v podzimním semestru by taková zátěž byla (a jak se znám, tak i bude) přijatelná. Nicméně mám aspoň další pěknou řádku povinných předmětů splněnou.

Taky jsem závěrem semestru došel k rozhodnutí, že bezpečnost nebude pro mě to pravé. Dost jsem se zhlédl v Céčku a nízkoúrovňovém programování. Naštěstí mám „ten divně rozdělený obor,“ takže změna zaměření proběhla vlastně jen vnitřně a nemusím podávat žádné žádosti na studijní.

Předměty

IB002 Algoritmy a datové struktury I [6 kr, B]

Je dost velká pravděpodobnost, že jste zde jen proto, abyste se dozvěděli, jak to bylo letos s tímhle sítem. Zkrácená verze: Síto to je pořád. Nevím, jestli jemné, nebo hrubé, protože jsem doposud tento idiom nepochopil,[1] ale méně-než-poloviční57% úspěšnost je asi výmluvná. Přesto jsem od tohoto předmětu čekal víc… já nevím, utrpení?[2]

Připuštění ke zkoušce je podmíněno ziskem alespoň poloviny bodů ze cvikových odpovědníků. To problém není, stačí se zběžně před cvičením podívat na pár definic. Obávaný implementační test byl letos součástí zkoušky, takže bylo možné ho dvakrát opakovat. Teoretická část totéž. Stačilo opakovat jen tu pokaženou část. A pokud jste během semestru pilně odevzdávali domácí úkoly, byla vám snížena hranice na zvládnutí implementační části. Na druhou stranu, pokud jste pilně odevzdávali domácí úkoly, nejspíš jste s implemenťákem neměli nejmenší problém.

IB101 Úvod do logiky [6 kr, B]

Menší zabiják než algoritmy, ale i tak docela náročný předmět. Po primitivní výrokové logice přichází resoluce, unifikace, predikáty a všeobecně oblíbená modální logika. Pokud se domníváte, že stačí znalosti z gymplu, pletete se. Pokud se domníváte, že se něco dozvíte na přednáškách, pletete se. Nejvíc mi dala anglická cvičení s Francouzem. Především nejvíc bonusových bodů, neboť nás tam bylo ve špičce pět. A pokud se domníváte, že bonusové body jsou jen něco navíc, pletete se. Musíte alespoň 2 získat, abyste vůbec byli připuštěni ke zkoušce.

Mimo to se body získávají za domácí odpovědníky a resoluce, vnitrosemestrálku a aktivitu na přednáškách. Hodnocení se mi zdálo poměrně tvrdé, ale říkám to možná jen proto, že jsem od začátku mířil na áčko a nakonec nemám C jen díky tomu, že jsem si tvrdohlavě stál za svým řešením zkoušky a opravující uznal, že mám pravdu.

MB102 Diferenciální a integrální počet [6 kr, C]

Druhou porci matematiky jsem již zvolil v jednodušší variantě a dobře jsem udělal. Podcenil jsem první vnitro („to jsme přece dělali na gymplu“) a tak byl můj start, jemně řečeno, pozvolný. Nakonec to ale tak hrozné nebylo, Hasil je podle mě dobrý přednášející i cvičící, navíc dává k disposici sbírku příkladů (a podobné jsou na testech). Co mi oproti minulé matice chybělo, jsou ISové procvičovací odpovědníky, takže ona sbírka mi byla prakticky jediným procvičovadlem. Naopak bylo potěšující, že vnitrosemestrálky (opět dvě) se nepsaly až v nočních hodinách, ale místo přednášky v déčkách.

PB071 Úvod do jazyka C [4 kr, Z]

Jakožto jeden z mála jsem si tento předmět dal pouze na zápočet (s ušlechtilým cílem, aby mi nemohl zkazit průměr; bylo by to však spíš naopak). To nakonec nebylo tak špatné, protože v už tak dost nabitém semestru představovaly domácí úlohy netriviální zátěž, takže jsem se na poslední dvě s povděkem vykašlal. Předmět mi příliš nového nepřinesl, ačkoli do hloubky jde docela dost. Zajímavostí je, že jeho organisace je víceméně odtržena od ISu. Veškeré materiály i organisační pokyny najdete na samostatných stránkách cecko.eu. Za zábavné považuji vnitropřednáškové testování přes Kahoot. Nezískáte sice žádné body, ale můžete svou vtipnou přezdívku dostat na projektor před plnou D3. A to se vyplatí!

Ve zkratce: Na cvičeních krátké odpovědníky a sem tam nějaké bonusové body, 5 až 6 poměrně (časově) náročných domácích úkolů, zaškrtávací vnitro, zápočtový příklad (není na body, pouze prošel/neprošel) a nakonec zkouška. Easy, right?

PB153 Operační systémy a jejich rozhraní [4 kr, A]

Až se budete rozhodovat mezi PB152 a tímto předmětem, volte jako já. Zaprvé je Říha velmi dobrý přednášející (a jeden Staudek za semestr stačí) a zadruhé je zde zkouška stylem zaškrtnutí několika správných odpovědí (fakt nerad píšu rukou). Dost věcí už jsem znal z jiných předmětů, ale přesto mi nepřišlo zbytečné na přednášky chodit. Zejména doporučuji ty poslední, které si vzali na starost přímo lidé z branže.

PB156 Počítačové sítě [4 kr, A]

V předmětu se probíraly všechny vrstvy sítě podle ISO/OSI modelu, důraz byl kladen zejména na protokoly IP (a spol.) a TCP. Teorie šla mnohdy docela do hloubky a úplně vždy do šířky. Zkouška má podobný formát jako Úvod do IT, což znamená velkou spoustu ručního psaní. Munyfikace je bídná a většinou zastaralá, nejužitečnější dokument byl seznam 60 otázek, které dávají alespoň jakous takous představu o tom, co se učit. Všechno.

PV004 UNIX [4 kr, A]

„Brandejsův unix“ jsem povětšinou využil jako obědovou pausu. Stejně jako Výpočetní systémy i tyto přednášky byly doplněny laboratořemi v ISu. Programování v assembleru bylo nahrazeno skriptováním v shellu. Místo převodů mezi číselnými soustavami byly na písemce převody mezi osmičkovými a textovými právy. A pokud jste dosud nepřijali jako svého spasitele Vim, zde budete mít možnost jej povrchně poznat. Zkouška je opět stylem jedna správná odpověď a drtivá většina otázek je k projití přímo v ISu. Ta hrstka neveřejných je pak docela dobře munyfikována.

PV062 Organizace souborů [4 kr, A]

Tento předmět je vlastně docela zajímavý… jak jsem zjistil o zkouškovém. Docent Staudek má totiž výborně zpracované slidy, bohužel se však u jeho přednášek těžko udržuje pozornost (a to i pokud právě nehodujete). Munyfikace předmětu je na dobré úrovni, takže s učením na zkoušku by neměl být problém.

PV077 UNIX — programování a správa systému II [2 kr, Z]

Pokračování „Kasova unixu“ bylo stejně dobré jako jednička a věnovalo se spíše těm správcovským tématům a také síťovým aplikacím. Co víc k tomu napsat?

PV112 Programování grafických aplikací [3 kr, Z]

Velmi zajímavá „zájmovka“ – s poměrně velkými nároky na zápočet. Předmět se věnoval programování OpenGL aplikací. Přednášky byly zajímavé, ačkoli občas trochu těžší na strávení. Cvičení probíhala ob týden a vedla se ve značně spěšném tempu. Pokud v tuto chvíli neumíte programovat všemi deseti, nedoporučuji si předmět zapsat. Jako zápočťák bylo potřeba vytvořit jednodušší 3D aplikaci. Tu svou plánuji časem představit zde na blogu, neboť se od svého schválení trochu rozšířila.

VB006 Panorama fyziky II [3 kr, P]

Na přednášky jsem nechodil, neboť mi časově vůbec nevyhovovaly (čtvrtek ráno po středeční noci s divadlem? I don’t think so). Jako vždy jsem chtěl na úkolech pracovat průběžně, jako vždy se na ně dostalo až na konci zkouškového.

VV040 Divadelní hra [3 kr, P]

Takže. Hm. O tomto zážitkovém předmětu jsem již napsal mnoho a více.

NJII_65 Švédština pro začátečníky II [4 kr, Z]

Švédština byla podle očekávání skvělá. Bohužel ji již příští semestr nebude učit slečna Molíková, takže její zapsání dobře zvážím. Nakonec, filďácké přednášky nejsou s těmi fíčkovými časově zrovna kompatibilní.

7 thoughts on “</semestr>”

  1. Musím říct, že logika mi přišla mnohem těžší než algorithmy, a to hlavně kvůli Popelovi. Když víš, co se učit, tak nevadí ani větší objem učiva.

    1. Hmm, je to opravdu špatně napsané, ale přepisovat to nebudu. „Zabiják“ odkazuje na úspěšnost ukončení; taky mi logika přišla náročnější, než algoritmy. Což tam vlastně je, teda pokud lze „čekal jsem víc utrpení“ chápat jako eufemismus k „lidi musí být idioti“. Chjo, to jsou ty moje horkou jehlou šité články.

      Dlouho jsem nic nešil.

  2. Tak já přispěju vysvětlením toho síta: hrubé má velké díry, tzn. propadne (projde) hodně lidí. Jemné prostě naopak. Takže ten předmět byl spíš jemné síto.
    Nicméně jak to tak čtu, nechápu, že sis to dával tak na pohodu a ještě stíhal chlastat s divadlem. Respekt.

    1. Děkuji. (následuje zmatený myšlenkový pochod)
      Co znamená hrubé a jemné síto vím, ale nebyl jsem si jist, jestli tím sítem projdou ti, co skutečně projdou a zachytí se ti blbí, nebo jestli se ti, co se na škole zatím drží, udrží i v sítu a zbytek propadne (propadne!) až do pekel (či dokonce na VUT).
      Přitom se stačilo zamyslet, proč se písek přesívá. Nebo mouka; ne, s tou by ta metonymie (?) nefungovala. Na druhou stranu, když potřebuješ oddělit špagety od vody, tak to dobré zůstane v sí— cedníku, ajo vlastně.
      Ale další pohled na věc: slovo hrubé zní hrozivě, kdežto jemné zní jako totální dávačka.
      Anyway, budu ti věřit.

      Jak jako dával na pohodu‽ Budu mít jen druhý pilíř! A s kým budu chlastat příští semestr‽ Svět je v xau!

      1. Pro správné pochopení je třeba abstrahovat ještě o kousíček dál. Totiž síto se dosti často žije pro předměty. Proto dává smysl síta řetězit. Pokud by to dobré zůstalo v sítě, muselo by se přesypávat, zatímco takhle je stačí dát nad sebe.

        Druhý důvod: siješ-li dost dlouho, tak propadnou v podstatě všechny dost malé věci. S nimi však potlačíš často i některé trošku větší. Což u předmětů sedí, protože dobří lidi projdou vždycky a bohužel s nimi i pár blbů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *