První semestr na FI MU

fi.svgDisclaimer: Článek je inspirován obdobnými počiny kolegy, kolegy a kolegy, kteréžto jsem sám před nějakým tři čtvrtě rokem ocenil.

EDIT: A když už začínám těmi odkazy, možná by vás zaujalo i shrnutí studentky, která nastupovala ve stejný rok, jako já.

Teď, když mám zkouškové období za sebou a zazelenal se poslední zápočet, nadešel čas se trochu rozepsat o právě absolvovaném prvním semestru na Fakultě informatiky Masarykovy university.

Úvodem

Minulý rok jsem se rozhodoval mezi obory Počítačové systémy a zpracování dat a Paralelní a distribuované systémy. Nakonec jsem se rozhodl pro PSZD s tím, že si zajímavé předměty z PDS budu zapisovat taky. Na mém oboru je zajímavé jeho další dělení na zaměření, zejména proto, že si ho nikde nevybíráte, prostě sbíráte kredity za oborové předměty. Takže ačkoli jsem si vyvolil Bezpečnost, mám po prvním semestru víc kreditů ve Správě. Zpočátku však na oboru tolik nezáleží, protože všechny mají společný základ.

Ač to bylo těžko uvěřitelné, byl jsem přijat bez přijímaček, takže k obávaným Té Es Péčkům vám toho mnoho neřeknu. Jen mne dodnes mrzí, že nemám „fixu za čtyři sta.“ Další pojem občas budící strach je IS – informační systém, v němž všichni vypadají strašně a který vám bude zprostředkovávat téměř veškerou administrativu, e-learning a komunikaci se školou. Chápu, že u studentů netechnických předmětů může být IS obávaným molochem, ale já jsem se do něj takřka okamžitě zamiloval. Inu, informatik.

Prvákoviny – akce před začátkem semestru, která vás má seznámit se vším možným, co může studenta prvního semestru zaskočit. Především je to ale příležitost poznat své budoucí spolužáky, abyste na novou školu nebyli sami. Žel ani této události jsem se nezúčastnil, jelikož jsem v tu dobu pilně trhal hrozno kdesi v Provence. Ze stejného důvodu jsem si nechal ujít také první týden semestru a tím pádem i vstupní test z Angličtiny, proto jsem ji na rozdíl od většiny svých spolužáků neabsolvoval.

Leč ani tak jsem se neocitl v pozorovatelném skluzu; jednak proto, že první týden byl nečekaně spíše seznamovací a organisační (navíc je to jenom jeden týden), druhak a zejména, protože na FI jsou přednášky nahrávané a mohl jsem se jich tak zúčastnit z domova. Záznamy přednášek jsou převelice užitečné a nejeden non-FI student nám je závidí. Přesto doporučuji chodit na přednášky naživo, neboť tím zpravidla získáte větší rozlišení obrazu a snáze udržíte pozornost. Navíc se tu a tam stane, že záznamové zařízení selže a vy jste tak odkázáni jen na slidy. Ty jsou, na druhou stranu, většinou dobře pochopitelným a dostatečným zdrojem informací. Rád jsem se žertovně svých kamarádů z jiných fakult tázal „co že jsou to ta skripta?“

Předměty

IB000 Matematické základy informatiky [5kr, A]

Tohoto předmětu jsem se zpočátku bál, ale nakonec se ukázalo, že není tak těžký. Nejsložitější bylo pochopit systém jeho hodnocení . Náplní mzíček je zejména jednoduchá diskrétní matematika; množiny, výroky, grafy; ke konci semestru formální algoritmy. Většina látky se dala pochytit na přednášce, zbytek natrénovat na cvičných odpovědnících. Vstávat na přednášky v pátek ráno bylo sice nepříjemné, ale stálo to za to. Cvičení probíhala ob týden, nebyla sice povinná, ale na některých se psaly testy, které není radno vypustit. Opakovalo se to, co na přednášce, cvičící nepředpokládal, že by na ní někdo byl.

Body se získávají za testy na cvičení, třikrát domácí (nehlídaný) odpovědník, jedenkrát školní test (formát jako v odpovědnících), jeden domácí úkol na důkazy a pak počítačová zkouška (v podstatě hlídaný odpovědník). Kdo uspěje, může si vylepšit skóre písemným testem na důkazy. Na začátku semestru nám bylo řečeno, že bez bonusových bodů (za nepovinný úkol a cvika) se A nedá získat, nakonec prof. Hliněný povolil, ale bylo potřeba získat plný počet. Mně po počítačové zkoušce chyběla do Áčka jedna desetina bodu, pročež byla písemka overkill. Tím spíš, že se později Hliněnému studentů zželelo ještě víc a hranici nelepší známky snížil o další bod.

IB111 Úvod do programování skrze Python [6kr, A]

Protože vstupní test z programování byl zrušen, je součástí společného základu všech oborů jeden úvodní programovací předmět. Vybrat si můžete mezi jazykem C a Pythonem. Protože už umím programovat v C++, zvolil jsem si Python. I když je předmět úvodem do programování obecně, posloužil mi dobře na naučení syntaxe nového jazyka. Na přednášky jsem chodil jen proto, že se konaly hned po MZI, nejlepší na nich byly stripy xkcd. Docela mě zaráželo, jak málo prváků tento webkomix zná. Cvičení sestávala zejména z příkladů ze Sbírky – elektronické cvičebnice Pythonu.

Během semestru se sbíraly body za domácí úlohy (těch bylo 6, poměrně jednoduché, byť občas zabraly víc času) a jedno programovací vnitro, u něhož bylo možno používat staré příklady, referenční příručku i StackOverflow, takže kdo aspoň trochu věděl, co dělá, neměl problém. Zkouška pak byla multiple-choice, taktéž bez většího problému.

MB201 Lineární modely B [8 kr, A]

Motto: Matiky se většina studentů (oprávněně) děsí, jenomže pán je z gymplu, a tak si dá na frajera tu těžší verzi.

Ne že bych se neděsil, naopak. Jenomže mě Květina přesvědčila, že na to mám a bude to zajímavé. „Sto jedničky“ měly každý týden dvouhodinovou přednášku plus dvouhodinové cvičení, „dvě stě jedničky“ totéž (přednáška byla společná, cviko pochopitelně nikoli) a navíc ještě  dvouhodinovou přednášku zaobírající se teorií víc do hloubky včetně důkazů. Ano, zajímavé to bylo, pokud člověk stíhal chápat. To bohužel často nebyl případ ani těch chytřejších, protože doplňující přednáška probíhala od dvou hodin odpoledne. Přednášejícím (obou přednášek) byl docent Klíma; moc příjemný a často vtipný pán. Asi ještě dlouho nezapomenu na frázi „na vektor poštveme matici zobrazení.“

Pět minitestů na cvičení, dvě poměrně těžké vnitrosemestrálky a závěrečná písemná zkouška – to bylo společné pro „normální modely“ i pro „béčka,“ jen my jsme měli navíc i ústní zkoušku (jedinou tento semestr), kde jsme si s panem Klímou „erudovaně povídali“ na zadané téma. Zaráz jsme u zkoušky byli tři a když právě vykládající nevěděl, zbylí dva ho doplňovali. Ačkoli jsem měl pocit, že vůbec nic nevím a jen se do toho zamotávám, byl zkoušející spokojen a navzdory všem přírodním zákonům jsem si odnesl nejsladší A z celého semestru.

PB001 Úvod do informačních technologií [4 kr, A]

Prosím, nepáchejte intelektuální násilí na opravujících a neučte se to z fi.muny.cz
— Mgr. Lukáš Ručka

Předmět je, jak byste podle názvu neuhádli, úvodem do snad všech oblastí informatiky a informačních technologií. Spoustu věcí už budete znát z jiných předmětů, část zase z vlastní zkušenosti. Mně se přednáška kryla se švédštinou, pročež jsem do IT uveden nebyl. Ještě jsem si říkal, že je to jen předmět na vyrovnání vědomostních rozdílů a to já přece nepotřebuju. Jak těžce jsem podcenil rozsah zkoušené látky!

Písemky mají formu ručně psaných otevřených odpovědí. Už to samo o sobě je značně nepříjemné. Nejsem žádný kaligraf a v kombinaci se stresem a nedostatkem času vypadala moje písemka jako bezchybný sanskrt. K tomu se mi podařilo několik věcí pokazit. Když se v ISu objevila známka, spadl jsem překvapením ze židle.

PB151 Výpočetní systémy [5 kr, A]

Jako jednomu z mála se mi tento předmět moc líbil. Ačkoli kombinace „jediný předmět ve středu“ a „tříhodinová přednáška“ svádí k výsledku „volná středa“, nenechal jsem si většinu přednášek ujít a docela mě to bavilo; jednak docent Brandejs umí dobře (ač možná až příliš zvolna) vysvětlovat a druhak jsem toho o procesorech a celkově nízkoúrovňových technologiích moc nevěděl a prahnul jsem tuto díru zaplnit. Díky tomuto předmětu vidím výpočetní techniku ve zcela novém světle a ačkoli jsem samozřejmě věděl, že hluboko uvnitř jsou všechno jen jedničky a nuly, teprve teď jsem pochopil i to, co znamenají a jak se s nimi pracuje. V jiné perspektivě vidím také moderní počítače a operační systémy – jaké nepředstavitelné množství přerušení, skoků a kopírování dat vzniká i při nejjednodušších úkolech. Co mi přišlo docela zábavné (opět na rozdíl od většiny), byly úkoly na jazyk symbolických adres, lidově assembler. Díky nim se dívám jinak pro změnu na jazyk C a obecně programování.

Tento předmět patří k těm, jejichž hodnocení závisí na jediné zkoušce, i když ne tak docela. Během semestru bylo nutné splnit odpovědníky a laboratoře – miniúkoly na převody čísel a zmíněný assembler. Na áčko jsem si z 65 otázek mohl dovolit jednu nevědět a jednu pokazit. Drsné, ale na druhou stranu byla většina testových otázek veřejná (a neveřejné spíše obměnou těch veřejných), takže po chvíli biflování ze mě byl odborník na procesory Intel – alespoň dokud stačí zaškrtnout jedinou správnou odpověď.

PV065 UNIX – programování a správa systému I [3 kr, P]

Souboj mezi Bioinformatikou a  Elektronickou přípravou dokumentů o zaplnění volného času ve středu vyhrál UNIX v úterý. Neplést s UNIXem s doc. Brandejsem, který se vyučuje v jarním semestru a je určen pro začátečníky. Tento předmět přednáší pan Kasprzak a jedná se o náročný předmět; ne však tolik podmínkami kolokvia, jako informační hustotou. O fungování UN*Xových systémů jsme se dozvěděli první poslední a tuto „kratochvíli“ hodnotím jako nejlepší předmět za celý semestr. Doporučuji všem, kteří milují UN*Xové systémy, Céčko a geekovská trička.

PV080 Ochrana dat a informačního soukromí [4 kr, A]

Vcelku záživný předmět o základech bezpečnosti, práva, kryptografie, autentisace a soukromí. Díky němu jsem se jal naučit šifrovat přes GnuPG. Ne, že bychom se něco praktického naučili, ale jako úvod za mě dobrý. Zkoušku jsem dělal v předtermínu; skládá se ze dvou částí. První je klasický odpovědní list se zaškrtáváním odpovědí; na přípravu lze s výhodou využít fi-muni-drill. Druhá část sestávala z otevřených otázek; víte-li, o co zhruba jde, se znalostmi z drillu nebudete mít problém.

VB005 Panorama fyziky I [1 kr, Z]

Maturoval jsem z fysiky, takže při volbě všeobecně vzdělávacího předmětu bylo hned jasno. Na přednáškách jsem spíše nebyl, než byl, protože v boji proti dvou hodinám spánku neměla fysika nejmenší šanci. Každý týden byl zadán jednoduchý domácí úkol, přičemž na zápočet jich musíte alespoň polovinu vypracovat a odevzdat. Přínos předmětu tak vidím především v používání LaTeXu na ony úlohy, neboť tato dovednost přijde do budoucna vhod.

FF:NJII_641 Švédština pro začátečníky I [4 kr, Z]

Plurál zatím znát nechcete, to je moc hardcore; to se bere až ve druhém semestru.
— Bc. et Bc. Hana Molíková

Jednou z důležitých okolností, které při rozhodování mezi FIT VUT a FI MUNI hrály ve prospěch Masárny, byla možnost zapisovat si zajímavé předměty z jiných fakult. Na švédštinu jsem měl políčeno už od začátku – stejně jako dalších asi 150 lidí. Jedná se přitom o kapacitně omezený předmět. Zkusil jsem proto napsat vyučující prosebný dopis a k mému údivu jsem byl přijat nad rámec.

Je jasné, že s hodinou a půl týdně z nás Švédi nebudou, ale přesto jsme udělali pokrok. Je to totiž vyloženě zájmový předmět, takže se předpokládá jistá dávka nadšení. Zajímavé mi přijdou podmínky pro zápočet – nekoná se ústní zkouška, místo toho vyučující pošleme nahrávku svého přednesu švédské ortofonické básničky. Zdá se to kuriosní, ale má to své opodstatnění. Fonetika je ve švédštině vysoce důležitá, leč na klasickou konversační zkoušku nejsme po pár týdnech dostatečně vybaveni.

FSpS:p927 Tělesná výchova – Kardio trénink [1 kr, Z]

Svou volbou tělocviku jsem si vysloužil nejeden úsměvný pohled, ale rozhodně nejsem sportovní typ a trochu toho kardia jsem potřeboval jak prase drbání. A mít to zapsané jako předmět je pro mne dostatečně silná motivace. Trénink probíhal v pondělí od sedmi ráno, což je na jednu stranu úděsně brzo, na druhou stranu neškodí začít týden vyplavením endorfinů. Hodina vypadala tak, že jsme se po deseti minutách střídali na různých kardiostrojích (rotoped, běžecký pás, eliptical, stepper, veslování), plus různé „holčičí posilování,“ které mi bylo ku prospěchu tím, že se uvolnily zmíněné stroje. Předmět byl fajn – hodinka a čtvrt dřiny a pocení, pak sprcha a člověku hned líp začne den.

Závěrem

Článek jsem měl rozepsaný ještě před složením všech zkoušek. Teď, po uzavření všech známek, se trochu zdráhám ho publikovat, protože vypadá, a proč si to nepřiznat, trochu chlubivě. No co už. Zkouškového jsem se obával (jako každý) a tomu uzpůsobil přípravu (zřejmě ne jako každý), místy jsem měl víc štěstí než rozumu, ale poučením budiž, že prvním semestrem lze, s trochou vztahu k oboru, víc než jen prolézt. Jsem zvědav, jestli totéž bude platit i na jaře; zatím sázím na „ne“.

Celkově hodnotím semestr naprosto positivně. Na novou školu jsem se těšil, a zklamán jsem nebyl. Někteří to tak necítí, ale mně vysoká vyhovuje mnohem víc než gympl. Zapsal jsem si zajímavé předměty nad rámec doporučeného plánu a nadšení ze mne stále neopadlo. Třeba se zadaří v následujícím semestru.

3 thoughts on “První semestr na FI MU”

  1. Tenhle článek je na mně jako na čtenáři trochu wasted, ale co.
    1. opravdu si tolik informatiků píše blog? Teda… vlastně ne tak překvapující, po delším zamyšlení.
    2. Lituju, že už mi dochází tužky za 400.
    3. Nezávidím nahrávaný přednášky. Pravděpodobně bych se stejně nezvládl dívat ani na deset minut.
    4. Kardio zní teď mnohem víc fajn, but still NO.
    A tak. Hodně pozitivní článek. Snad ho najde někdo, komu řekne víc než mně :D Přestože výraz diskrétní matematika fakt miluju.

  2. Je mi líto, že jsem zklamal veškeré zatím! své publikum.
    1. Ano, akorát na ně píší především technické věci a ne náhodné pitomosti exc.
    2. Ty jich máš víc? Na jednu stranu závist, na druhou ne.
    3. Možná to jde líp, když jsou o něčem zajímavým (a hlavně když si je pustíš zrychleně)
    4. Že se ti nedivím :D
    A aby ne, diskrétka je nejlepší!

  3. Dobrý článok, úprimne mám veľké obavy z matiky po tom čo som si prečítala, ale to info bolo super. Keďže idem z umeleckej školy na informatiku s minimálnymi vedomosťami rada by som vedela čo ma zhruba čaká. :)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *