Milý deníčku (pondělí edition)

Ano, hodlám mít celou postupku. I přesto, že se zajímavé věci dějí takřka bezvýhradně ve středu.

Nemůžu spát. Jednak kvůli alergii lomeno nachlazení (stále si nejsem jist), druhak přemítám nad zápočťákem z OpenGL. Na střídačku si zpívám Žily a Mně se líbí Bob (zdravím Taxikářku, tedy Traktoristku). Následně si svůj poklesek uvědomím a vracím se k víle Lipís.

Déšť. Ucpané dutiny. Může to být depresivnější? Pokračování textu Milý deníčku (pondělí edition)

Si užívám

Ano, vím, že se opakuju s tématem „jaro,“ ale tak hrozně mě zaskočilo, že jsem z naprosté skepse sklouzl k optimismu, že jednoduše musím napsat, jak si užívám. Samozřejmě jsem to pořád já, takže žádné „sex, drogy, rock’n’roll“; užívám si po svém.

Ani nevím, kde začít; užívám si totiž všechno. Užívám si divadlo. Užívám si hospodu po něm a snad poprvé začínám mít rád lidi.[1] Poměrně dost jsem si užil první tequilu po ani nevím jaké době. Pohledy lidí, když s sebou všude vláčím kabelu s umělýma karafiátama – to si fakt užívám. Co teprv nárůst mé zajímavosti, když někde řeknu, že hraju v divadle; to se nedá neužít. Naprosto nestydatě si užívám pochvalu režiséra, že to seru ze všech nejmíň a čím dál víc se hodím na svou roli. Nechápu to, ale i tak si to užívám. Pokračování textu Si užívám

Milý deníčku (úterý edition)

TL;DR: slunko, fixa, testy

„Neruš, učíme se na doublekill.“ Dvě vnitrosemestrálky v jeden den. Protože jedna depka nestačí.

Ráno jsem málem škrábal a v autě jsem topil, ale vyčasilo se znamenitě. Nemyslel jsem si, že mě může jaro tak dojímat, ale všechno je skvělý a slunečný a cute a blbý vnitro mi to nemůže zkazit. Pokračování textu Milý deníčku (úterý edition)

ŠOK! Adamat’s blog na mobilu: ukáže VŠE!

Abych taky trochu naplnil tuto rubriku, musím se pochlubit, že už mé milované tooltipy was? fungují i na mobilu a mají tu ňuňu includovací (teda aspoň u mě) barvu.

Taky bych mohl rovnou napsat, proč je tolik návidím. Často cítím potřebu do textu vkládat poznámky. Zároveň nechci rozbíjet tok textu závorkami. V tištěné podobě bych s chutí sáhl po poznámkách pod čarou, ale ten zase přináší nutnost skákat po stránce. Takže jsem zcela vykradl obdivoval a též použil způsob, kterým to dělá what-if.xkcd.com.

No a na co to je dobré? V podstatě na vysvětlivky („was?“), poznámky k pravopisu („gr.“) a doplnění či různé asociace, co mi automaticky naskakují (víceméně všechno ostatní). V žádném případě v nich však nenajdete nic důležitého. Na to je jejich barva příliš [Bářino gesto ve stejnobarevné bundičce].WAS?